V roce 1971 publikoval Arthur Hübscher ve sborníku Schopenhauer Jahrbuch neznámé dopisy mezi německým filosofem Arthurem Schopenhauerem a jeho matkou Johannou. Nutno říci, že se s tím paní Schopenhauerová moc nes*ala. A v téhle pasáží jsem se možná trochu nepříjemně poznával sám, tak jsem si nemohl pomoci a musel ji přeložit a podělit se…

—

J. Schopenhauerová A. Schopenhauerovi, Weimar, 6. listopadu 1807

„… Nejsi špatný člověk, nejsi bez ducha a vzdělání, máš vše, co by z Tebe mohlo udělat ozdobu lidské společnosti. Přitom ale znám Tvou povahu a i když vím, že jen málokdo je lepší než Ty, jsi Ty nadmíru otravný a nesnesitelný a považuji za velmi obtížné s Tebou žít.

Všechny Tvé dobré vlastnosti jsou zastíněny Tvou nadměrnou chytrostí a pro svět jsou tak nepoužitelné. A to jen proto, že nemůžeš ovládnout svou touhu vědět všechno lépe, nacházet chyby všude kromě sebe sama, všechno vylepšovat a mistrovat.

Tím znepříjemňuješ život lidem kolem sebe. Nikdo se nechce nechat tak násilně zdokonalovat a poučovat, natož od tak bezvýznamného jedince, jakým jsi Ty. Nikdo nemůže snést, aby ho káral někdo, kdo sám má tolik nedostatků, a už vůbec ne Tvým pohrdavým způsobem, který s tónem orákula přímo říká, jak se věci mají, aniž by připustil jakoukoli námitku.

Kdybys byl méně, než jsi, byl bys jen trapný, ale takhle jsi nejvýš nesnesitelný. …“