Jedna z nejznámějších polských protikomunistických písní. Její přesný vznik i autor jsou zahaleny tajemstvím, ale popisuje historickou zkušenost, kterou s komunismem udělali nejen Poláci.

Klasická polská verze například zde. Nebo v dynamické moderní verzi zde.

Demo mého českého překladu si můžete pustit zde.

---

Bij bolševika

Bij bolševika, jak jen ho kdo spatří,
on mor a zhouba největší je tvůj,
to přeci on si kostrami tvých bratří
s úšklebkem dláždil proklatou svou sluj.
To přeci on na Sibiř hnal tvé syny
a jejich pláči smál se mnohokrát,
to přeci on památku otců špiní
a rudé jho jin na krk touží dát.

To přeci on v katyňském temném lese
svou zrádnou dýku bod‘ do polských zad,
na rukou krev těch zavražděných nese,
jak podlý zrádce, zbabělec a had.
To přeci on za božstvo má Stalina
a kněžím tvým svá muka chystá dál,
to přeci on z kostelů dělal kina
a kde byl kříž, tam rudou hvězdu cpal.

To přeci on o smrti Boha křičí,
v ulicích nechá rudé hadry vlát,
až všechno lidství v našich srdcích zničí,
pak zakáže i slovo bližní znát.
To přeci on zotročit chce tvou duši
a teplou krev rád chlemtá ze tvých ran,
že míň než pes jsi pro něj, každý tuší,
on tvůj chce být jen otrokář a pán.

To přeci on bratrství hlásá biči
a mládí květ do lágrů chtěl by hnát,
až všechno lidství v našich srdcích zničí,
pak zakáže i slovo bližní znát.
Závoj si z očí strhněte mí bratři,
na zlatý roh teď každý takto duj:
Bij bolševika, jak jen ho kdo spatří,
on mor a zhouba největší je tvůj.