Jak se teď kvůli geopolitické situaci na Blízkém východě hodně řeší Írán, tak jsem si všiml, že se tu rozmohl takový nešvar – a to ztotožňování titulu „ajatolláh“ s osobou teokratického vůdce Íránské islámské republiky. To je ale hrubé nepochopení.

Nebudu teď hlouběji zabíhat do tématiky oddělení duchovní a politické moci v různých školách islámu, byť je to mimořádně zajímavé a podnětné téma, ale zůstanu u toho titulu. V médiích a debatách na internetu se s ním často operuje, jako by to byl nějaký „šíitský papež“. Ale to tak vůbec není. Ajatolláh je náboženský titul vyššího šíitského klerika, ale není nijak výlučný. Ajatolláhů jsou tisíce.

Původně to bylo čestné označení pro několik nejvýznamnějších učenců v „dvanáctnické“ škole šíitského islámu, ale v průběhu 20. století tento titul zažil jistou inflaci a jako ajatolláh se začal označovat každý významnější nábožensko-právní učenec ve všech zemích, kde žijí šíité. K tomu pak přispěla od 80. let 20. století i byrokratizace duchovního vzdělávání v Íránu, kde semináře začaly (v rozporu s tradicí, kde byl titul zdvořilostní a konsensuální záležitostí společenství) vydávat diplomy ajatolláha po složení formálních zkoušek.

Aby se té inflaci titulu postavila trochu hráz, tak se ti nejvýznamnější šíitští učenci začali postupně nazývat „velkoajatolláhové“, aby se odlišili od „normálních“ ajatolláhů. Ale i těch velkoajatolláhů je víc – v Íránu i v Iráku (jeden irácký zde na fotce s papežem).

Malá perlička – Alí Chámeneí, donedávna nejvyšší vůdce Íránu, v době, kdy byl íránským prezidentem, nebyl dokonce z hlediska té nové íránské duchovní byrokracie ani prostý ajatolláh. Takze když ho v roce 1989 politicky vybrali za nástupce Chomejního, tak mu ten titul museli rychle přiřknout „čestně“.

A co je asi úplně, úplně nejdůležitější – duchovní hierarchie a autorita v islámu, ani v šíitském, ani v „dvanáctnickém“ nerovná se politicko-byrokratický systém současné teokratické diktatury v Íránu. Ta je ve skutečnosti v dějinách islámu spíš historická anomálie. A třeba bude brzy i kandidát do propadliště dějin.